Budík zvoní, je pět ráno… Příšerný čas na vstávání… Překulím se z boku na břicho, svěsím z postele ruku, svěsím nohu a čekám, že přijde nějaký super impulz a já vyskočím z postele jako nová! Ale nic, místo toho cítím, jak mi zády projede ostrá bolest a místo nového člověka je ze mě spíš 113 letý dinosaurus, ale vlastně… bylo by fajn dožít se 113. 😊

TAKY TO ZNÁTE?

Já mám pocit, že v takové hibernaci jsem žila snad půl života. Od tří let jsem chodila do gymnastiky, což – zpětně musím uznat – mi velmi pomohlo v mé stávající profesi, ale ještě před několika lety, kdy jsem si každé ráno myslela, že z té postele zaručeně nevstanu, jsem gymnastiku proklínala. Ona každá mince má dvě strany.

Každodenní tréninky a tvrdý dril sice vedly ke kýženým vítězstvím, ale po vrcholu přišel pád, zdravotní pád. Skolióza páteře, bolesti pat, vykloubený loket a operace kolene nakonec předčasně ukončila moji relativně krátkou gymnastickou „kariéru“.

Roky plynuly, na gymnastiku jsem dávno zapomněla, ale bolesti zůstaly. Úspěšně jsem je ignorovala, protože jsme tehdy s přítelem chodili JEDNOU TÝDNĚ na squash a to přece MUSÍ STAČIT!! Ale nestačí. Došlo mi, že abych se zbavila bolestí zad a kloubů, musím přidat.

ALE!

Sedla jsem k počítači, našla si nějaká cvičení na internetu a ujistila se, že ZÍTRA je ten správný den a začnu… A na druhý den? Ajajaj, záda bolí, běda běda, bolí víc než jindy, no to nevím, jestli bych teda měla DNES ZAČÍT, takže to zase odložím a zase odložím… a tak šly dny, týdny měsíce… Taky se v tom poznáváte?

Ve chvíli, kdy už to bylo neúnosné, nemohla jsem si bez bolesti ani obout boty, stát několik minut na autobusové zastávce bylo peklo a každé ráno jsem si říkala, že už nikdy nevstanu jsem se přece jen přinutila… Našla jsem si videa s různými cviky, a s vědomím, že přece: „Každý pohyb je lepší než žádný pohyb.“ jsem cvičila a cvičila a cvičila a nic. ŽÁDNÝ VELKÝ VÝSLEDEK.

Vrtalo mi hlavou, co jako dělám špatně?! Cvičím téměř denně, různé kombinace cviků, různé disciplíny – kardio, core, strečink, něco z jógy,… vlastně jsem se v tom nemohla ani dobře zorientovat a v té době jsem si vůbec neuvědomovala, že jen „nějaký“ pohyb nestačí.

Tehdy jsem vlastně jen prováděla nějaké cviky bez ohledu na to, jestli je dělám správně, a to byl kámen úrazu. Od té doby jsem ušla kus cesty, absolvovala akreditovaný instruktorský kurz Pilates, vzala si toho nejlepšího chlapa na světě a spolu s ním dala život dvěma krásným dětem, získala mnohaleté zkušenosti s bolestí a jak s ní zatočit, pomohla stovkám klientům a teď a jsem tady pro i Vás.

V tuto chvíli pro Vás mám e-book zdarma, ve kterém se dozvíte,  jaké jsou základní chyby začátečníka, možná i pokročilého fitness matadora při cvičení s vlastním tělem 😊