Může se to zdát jako příííšerná nuda, ale někdy je i něco, u čeho neskáčeme radostí, velice přínosné. Musím se přiznat, že i mně chvíli trvalo, než jsem se propracovala, po letech tvrdého gymnastického “strečinku”, k poznání a uznání pozitivního dopadu na své zdraví.
S přibývajícím počtem dětí, se kterým mám v současné době možnost pracovat, mi právě protažení dává obrovský smysl. Pokud to nejsou zrovna gymnastky nebo baletky, zpravidla přijdou děti se zhoršenou pohyblivostí kloubů, zkrácenými vazy a bonusovou skoliózou.
Co mi přijde alarmující, je prakticky totožný stav u dětí sportujících vrcholově. Přitom dobře zvolený strečink by jistě podpořil samotný sportovní výkon.
CO SE VLASTNĚ PŘI STREČINKU DĚJE?
Při statickém strečinku, který využíváme při cvičení, si zvyšujeme rozsah pohybu protahovaného svalu, svalových skupin nebo kloubu a to tím, že je protahujeme do krajní polohy, ve které si kafe rozhodně nevypijeme, ale nějakou dobu tam i přes naši jistou nelibost setrváme.
Výhod takového strečinku je hned několik:
- Je to snadné. 😊 přece nemůže být nic na tom sednout na zem a snažit se přitáhnout hrudník k protažené noze.
- Zase tolik se u toho nenadřeme, takže žádné velké zadýchání, nebo pocit, že vyplivnu plíce, nehrozí.
- I když se to zdá jako “zázrak na počkání”, výsledek můžeme vidět prakticky hned! Tak třeba: zkuste jen takový “obyčejný” předklon zhluboka dýchejte, nebojte se a vydržte, i když to táhne pod koleny. Po deseti vteřinách se s každým dalším hlubokým výdechem protáhněte (i když po milimetrech…) blíž k podložce, jde to! A jde to hned! Pokud by se vám točila hlava, stejný cvik můžete provést v sedě tak, že přitáhnete hrudník k protaženým nohám.
Tak to se snad hecneme, ne? 😉
I když je takové protažení v danou chvíli jen dočasné, opakování je nejen matka moudrosti, ale také základ úspěchu k trvalému zvýšení rozsahu pohybu svalů a kloubů.
NO JAKOŽE A K ČEMU TEDA, ŽE JE?
- V první řadě nám strečink slouží k zajištění vyšší pohyblivosti kloubů, ale tak to už víme, že jo.
- Strečinkem snižujeme nebezpečí úrazu při tréninku, jako například podvrtnutí kloubu nebo natažení svalu, protože to je teda sakra nepříjemná věc!
- Dále snižujeme bolestivost svalů a svalové napětí bzprostředně i několik hodin po tréninku; všichni totiž dobře známe ty příšerné stavy, kdy to “trošku” přeženeme s činkama nebo i bez nich při pořádném tréninku.
- No a v neposlední řadě má dobře provedený strečink ohromně pozitivní vliv na kondici naší páteře, a protože nás páteř drží pohromadě, tak směle do toho!
COOL-DOWN (Fáze zklidnění)
Takové parádní aglické slovíčko to je 🙂
Bezprostředně po tréninku, i když už se zdá, že možná ani nevstaneme z podložky… je vzhledem k zahřátí a rozcvičení svalů opět velice dobrá chvíle pro zařazení strečinku, abychom udrželi, nebo ještě líp, dále rozvinuli naši pohyblivost 🙂 Je to také čas pro celkové zklidnění, vydýchání a relaxaci.
A NENÍ TO TROCHU MOC??
Echm, teď to vypadá, že samotná rozcvička se strečinkem zabere půl dne, že… Ale nenechte se mýlit. 😊 Rozcvička nutně nemusí být téměř nekonečná čtvrt hodina nic neříkajících pohybů v těláku na základce 🙂
Jako ano, pokud nám paměť ještě dá, můžeme se nechat inspirovat, ale v tuto chvíli navrhuji sérii rotačních pohybů na rozhýbání kloubů a nějaký rychlejší pohyb typu běh (i na místě), jogging, poskoky, nebo skákání přeš švihadlo s cílem zvýšení krevního průtoku svalovou tkání.
A pokud zrovna nemáme třeba tu čtvrt hodinku na rozcvičku se strečinkem, jistě se můžete vejít do několika málo minut – třeba pět? I to je lepší než nic. A může to vypadat třeba >>>TAKTO<<<
Moje nejoblíbenější věta při klasickém strečinku je: “Hlavně nepružte, co pruží, může prasknout.” Takže prostě jen držte, dýchejte a usmívejte se u toho A co po rozcvičce a strečinku? Hlavní myšlenky jsem čerpala z mé oblíbené knihy:
ALTER, M. J. Strečink, 2011. Grada Publishing. ISBN 978-80-7169-763-3.