Protože je to děsná nuda a zabere to kilometry času.
Už jste to někdy zkoušela?
A vydržela jste to víc než týden? Pokud ano, tak vám musím vyseknout velkou poklonu.
Já jsem totiž absolutně přesvědčená o tom, že detailní rozebírání jídla do posledního kJ nebo kCal vede spíš k demotivaci než jakémukoliv rozumnému uvědomění energie v kontextu k našemu vlastnímu tělu.
Naprosto vážně se mi ježí všechny vlasy při větě: “Zhubnete jen tehdy, když váš energetický výdej bude vyšší než energetický příjem.”
To totiž může nakrásně vést k tomu, že místo toho, abyste tělu dodala potřebné živiny, které si žádá po každém fyzickém výkonu, necháte to vaše tělo nevědomky dlouhodobě strádat.
A pokud myslíte, že dočasné strádání je vlastně fajn, protože tím možná sundáte pár kg, tak vás bohužel vyvedu z omylu – budete se cítit unavená, budete mít náladu pod psa a ještě k tomu budete ztrácet aktivní svalovou hmotu a tuk vám zůstane… a to je přesně opak toho, co potřebujete.
Nechejme čísla ekonomům a soustřeďme se na to, co dáváme na talíř. Když totiž správně a vědomě poskládáme každou porci:
- nebudeme muset nic počítat,
- nenecháme tělo strádat,
- budeme mít spoustu energie,
- budeme mít skvělou náladu,
- budeme pracovat na dlouhodobém zdraví,
- budeme se tím pádem SKVĚLE CÍTIT!
A jako VEDLEJŠÍ PRODUKT >>> BUDEME I SKVĚLE VYPADAT.
No a co teda na ten talíř?
Asi tušíte, že vám tady nedoporučím buchtičky s krémem ani špagety carbonara… (pokud tam teda ty špagety nebudou jen jako decentní doplněk :-D).
Omelu tady milionkrát omleté, ale pořád naprosto pravdivé…
Bílkoviny
– ať už živočišné – hovězí, drůbeží, vepřové, ryby, vejce, tvaroh, nebo rostlinné – luštěniny, tofu, seitan, robi maso (i když ty rostlinné nejsou tak vydatné jako živočišné).
Tuky
– jsou v potravinách přítomny jak přirozeně (v mase, mléčných výrobcích, ve vejcích), tak si je můžeme do porce vědomě přidat ideálně ve formě panenských rostlinných olejů >>> olivový, dýňový nebo třeba i hodně chuťově neutrální panenský slunečnicový olej. Ale to se asi moc rozepisovat nemusím, protože jistě by vás nenapadlo, dát si do zeleninového salátu sádlo.
Sacharidy
– a tady pozor, tady může přijít ta zrada – je třeba rozlišovat mezi polysacharidy (jako je třeba vláknina a sacharidy, které najdeme v zelenině) a sacharidy s krátkým řetězcem – známe jako cukry (např. nám dobře známá sacharóza). Cukry vyvolávají intenzivní reakci v těle – dodávají tu rychlou energii, která nás sice v mžiku nabije, ale stejně rychle vyprchá, což vede k začarovanému kruhu zblajznutí celé čokolády na posezení a následnému kynutí. 😀 Takže cesta přes rychlé cukry prostě nevede. Vězte, že zeleniny můžete spořádat, kolik jen chcete!
Takže za mě ideálně sestavené denní menu:
- Vejce na slanině, čerstvá zelenina
- Žitný chleba, tvarohová pomazánka, šunka či sýr
- Dušené nebo pečené maso, pečené brambory a teplá zelenina
- Tuňák / tofu s čerstvou zeleninou
Pokud vás před den ještě přepadne hlad, můžete si dopoledne dát ovoce a odpoledne ořechy a semínka. 🙂
Vypadá to až moc odlišně oproti vašemu běžnému jídelníčku? Nezoufejte, však také nemusíte změnit chutě a celou stravu ze dne na den. Dejte si čas a postupujte pěkně krůček po krůčku.
A pokud jste ten typ, co stále něco zkouší, pětkrát ročně začínáte odznova a nedaří se vám dojít do zdárného konce, ⟩⟩⟩ přijďte na můj workshop ⟨⟨⟨, ve kterém vám prozradím 3 kritické chyby, o kterých se nemluví a které stojí za začarovaným kruhem neustálých začátků a konců vaší snahy o zdravější a spokojenější tělo a možná i celou rodinu.